NOC SNĚNÍ
V krajině snů večer se probouzím, s nadějí, že alespoň zde tě uvidím. Celou noc spolu smíme být, ale nad ránem musíme se probudit, tváří v tvář šedému dni. Žiji jen svými sny, staly se mi skutečnými dny. Maluji pohled do tvých očí, ještě víc miluji, když láska světem točí. Bez tebe jsou mé snové dny jen pouhé iluze, lteré kreslí démon tuží po obloze. Dívej, svítí měsíc a hvězd... na tisíc. Dotýkám se kůže tvé, od rosy a země prochladlé. Zahřívám tvé nahé tělo, které rádo vzrušením se chvělo. Není nic, co by to mohlo překazit, není nic, co chtěla bych víc. Teď už vím, že není to jen sen, nyní je to můj skutečný den.